Spoluvlastnictví nemovitosti

Spoluvlastnictví nemovitosti

Spoluvlastnictví nemovitosti je založeno na principu podílového spoluvlastnictví, kdy každý spoluvlastník má určitý podíl na vlastnickém právu k nemovitosti. Společně s podílem však také přebírá určité právní závazky a povinnosti. Není-li dohodnuto jinak, pak platí, že::

• všichni spoluvlastníci se musí podílet na údržbě nemovitosti, přičemž nezáleží na velikosti podílu
• každý ze spoluvlastníků má právo se podílet na rozhodovacích procesech, kde je váha jeho hlasu dána velikosti podílu na vlastnickém právu k nemovitosti

Rozhodování mezi spoluvlastníky

Při jakýchkoliv úkonech, které se týkají společné věci, musí dojít k souhlasu většiny spoluvlastníků, když v některých případech nestačí prostá nadpoloviční většina hlasů, ale je nutné splnit jiné kvorum. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.
K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil.

Vznik spoluvlastnictví nemovitosti

Podílové spoluvlastnictví nemovitosti může vzniknou hned několika způsoby:
1. Spoluvlastnictví může vzniknout na základě dohody. Tento princip bývá často využíván v případech, kdy se společně dohodne na spoluvlastnictví rekreačních nemovitostí více osob.
2. Dalším způsobem, jak může vzniknout spoluvlastnictví nemovitosti, je dědické řízení.
3. Dalším důvodem vzniku spoluvlastnictví nemovitostí je rozvod manželství.

Zánik spoluvlastnictví nemovitosti

Kterýkoliv ze spoluvlastníků má právo usilovat o zrušení svého podílového spoluvlastnictví. Tohoto může dosáhnout dvěma způsoby:

1. Nejpříznivějším způsobem jak ukončit spoluvlastnictví je na základě vzájemné dohody. V tom případě lze spoluvlastníka, který již nebude mít na nemovitosti spoluvlastnický podíl, vyplatit částkou, která bývá zpravidla stanovena odborným odhadem, dohoda se od takové částky ale může odchylovat.

2. Další možností je řešení v soudním řízení. Žalobu k soudu může podat každý ze spoluvlastníků, přičemž nezáleží na velikosti jeho podílu.

Kdy využít spoluvlastnictví nemovitosti a kdy se mu raději vyhnout?

Jakékoliv spoluvlastnictví je založeno na principu schopnosti se mezi s sebou dohodnout, proto je vhodné nabývání majetku do spoluvlastnických podílů výrazně zvážit

Více o spoluvlastnictví se dozvíte zde: Podílové spoluvlastnictví | Spoluvlastnictví mezi nesezdanými páry | Spoluvlastnictví k obchodnímu podílu a akciím | Spoluvlastnictví po zániku společného jmění manželů | Spoluvlastnictví k movitým věcem | Přídatné spoluvlastnictví | Průběh soudního řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví